Rodiče někdy považují známky na vysvědčení za vyjádření úrovně schopností jejich dětí. Jenže tato představa je podle MUDr. Martina Jana Stránského, neurologa z Polikliniky na Národní, absolutně mylná. Podle něj není správné známkovat žáky za to, jak úspěšně se dokázali např. nabiflovat znalosti, které beztak najdou snadno kdykoli na internetu. Tím, co by se mělo hodnotit, je jejich snaha využívat vlastní potenciál, schopnost kriticky přemýšlet, diskutovat, řešit problémy a učit se z vlastních chyb. Jenže za chyby se v tradiční škole trestá zhoršenou známkou.
„Děti se ani tak nebojí toho, že dostanou špatné známky na vysvědčení, ale bojí se reakce jejich rodičů. Často z obavy před tresty a křikem přemýšlejí, že se už domů ani nevrátí či hledají jiná řešení. Jejich obavy mohou vést dokonce i k sebevraždě,“ konstatuje lékař. Dětem totiž chybí životní zkušenosti, na jejichž základě se vytvářejí v mozku cesty k sebereflexi. „Nemají potřebný širší nadhled. Díky tomu jsou náchylné k absolutním řešením i na velmi malé, z pohledu dospělých často i banální, opakované popudy. K nim může patřit například tlak rodičů na školní výsledky vycházející z nějakého ideálu dospělých o životě jejich dětí,“ dodává Martin J. Stránský.
„Chybami se člověk učí,“ říká známé přísloví. Podle neurologa Stránského je pravdivé, protože právě chyby nutí neuroanatomicky a neurobiologicky mozek k tomu, aby propojoval různé trasy a rostl. Mozek dítěte je nejkreativnější organismus na naší planetě, neustále hledá a touží po odměnách. Dítě si velmi rychle osvojí pozitivní systém hodnocení a je velký rozdíl mezi jedincem, který vyrůstá v prostředí permanentní motivace a tím, které žije v neustálém stresu z toho, zda se zvládne naučit předepsanou látku.
“Skoro v každém člověku je nějaký talent, Zaměřte se tedy na to pozitivní. Každý nemusí být ve všem génius. Možná vašemu synovi nebo dceři nejde čeština nebo matematika, ale zase jsou kreativní, cílevědomí, pečliví, přemýšliví nebo zruční … Utvrzujte v dětech sebedůvěru a podporujte je v oblastech, kde vynikají. Nikdy nevyhrožujte, neponižujte a snažte se neporovnávat své dítě s jinými dětmi. Každý jsme přece originál,” dodává Klára Gajdušková, psycholog z Polikliniky na Národní.
Pokud tedy přineslo letos vaše dítě domů vysvědčení se špatnými známkami, pokuste se společně najít příčiny neúspěchu, zjistěte, zda nepotřebuje v učení nějakou pomoc a společně si naplánujte přiměřené cíle pro příští školní rok. A hlavně oceňte to, co ocenit lze.
Autor: MgA.Kateřina Havelková
